V

V.24
Standard pro rozhraní fyzické vrstvy mezi DTE a DCE ekvivalentní standardu EIA/TIA-232.

V.25 bis
Specifikace ITU-T popisující procedury pro zahájení a ukončení spojení na rozhraní DTE-DCE.

V.32
Standard protokolu ITU-T pro obousměrné přenosy po sériové lince rychlostmi 4,8 nebo 9,6 Kb/s.

V.32 bis
Standard ITU-T rozšiřující specifikaci V.32 pro rychlost 14,4 Kb/s.

V.34
Standard protokolu ITU-T pro obousměrné přenosy po sériové lince, vylepšující standard V.32 o vyšší přenosovou rychlost (28,8 Kb/s) a zdokonalenou kompresi dat.

V.35
Standard ITU-T popisující synchronní protokol fyzické vrstvy pro komunikaci mezi paketovou sítí a přístupovým zařízením.

V.42
Standard protokolu ITU-T pro korekci chyb, používající LAPM.

Variable bit rate (VBR)
Přenosová třída v sítích ATM, navržená pro aplikace, kde probíhá přenos ve shlucích. Základním požadavkem je dodržení jisté průměrné rychlosti buněk během spojení (SCR) a maximálního počtu buněk, který je možno vyslat špičkovou rychlostí ve shluku (MBS). Služba VBR má dvě varianty: Real-time VBR, specifikovaná v ATM Forum UNI 3.1 a Nonreal-time VBR, specifikovaná v ATM Forum Traffic Management Draft 4.0. Rt-VBR je určena pro data citlivá na zpoždění, ale kterým stačí menší sířka pásma než při CBR. Příkladem je audio a video s kompresí. Nrt-VBR naproti tomu negarantuje zpoždění, striktní požadavek je jen na hodnotu CTD. Příkladem jsou datové transakce, citlivé na dobu odezvy.

VBR
Variable bit rate, přenosová třída v sítích ATM, navržená pro aplikace, kde probíhá přenos ve shlucích. Základním požadavkem je dodržení jisté průměrné rychlosti buněk během spojení (SCR) a maximálního počtu buněk, který je možno vyslat špičkovou rychlostí ve shluku (MBS). Služba VBR má dvě varianty: Real-time VBR, specifikovaná v ATM Forum UNI 3.1 a Nonreal-time VBR, specifikovaná v ATM Forum Traffic Management Draft 4.0. Rt-VBR je určena pro data citlivá na zpoždění, ale kterým stačí menší sířka pásma než při CBR. Příkladem je audio a video s kompresí. Nrt-VBR naproti tomu negarantuje zpoždění, striktní požadavek je jen na hodnotu CTD. Příkladem jsou datové transakce, citlivé na dobu odezvy.

VCC
Virtual channel (circuit) connection. Logický obvod vytvořený z jednoho nebo více virtuálních spojů (VCL), přenášející data mezi koncovými body v ATM síti.

VCI
Virtual channel identifier. 16-bitové pole v hlavičce ATM buňky, které spolu s VPI určuje cestu ATM buňky soustavou přepínačů.

VCL
Virtual channel link. Spojení mezi dvěma ATM zařízeními.

VCN
Virtual circuit number. 12-bitové pole v PLP hlavičce, které identifikuje virtuální obvod v sítích X.25.

VDSL
Very-high-data-rate digital subscriber line. Jedna ze čtyř DSL technologií s přenosovou rychlostí 13-52 Mb/s směrem ke koncovému uživateli a 1,5 až 2,3 Mb/s ke zdroji po jednom krouceném dvoupáru. Dosah spoje VDSL je 305 až 1372 m.

VF
Variance factor. Jeden ze tří atributů spoje, který je šířen pomocí PTSP paketů k určení dostupnosti zdrojů v sítích ATM.

VINES
Virtual integrated network service. Síťový operační systém vyvinutý firmou Banyan Systems.

virtual circuit (VC)
Logický virtuální obvod v sítích s přepínáním paketů, vytvořený mezi dvěma síťovými zařízeními, jevící se jako fyzické spojení bod-bod. Ve skutečnosti sdílí přenosový systém a vedení s ostatními uživateli. Používá se v sítích Frame Relay, X.25 a ATM a může být vytvořen jako permanentní (PVC) nebo přepínaný (SVC).

virtual connection (VC)
Spojení mezi dvěma koncovými uzly v sítích ATM.

virtual channel (VC)
Logický virtuální obvod v sítích s přepínáním paketů, vytvořený mezi dvěma síťovými zařízeními, jevící se jako fyzické spojení bod-bod. Ve skutečnosti sdílí přenosový systém a vedení s ostatními uživateli. Používá se v sítích Frame Relay, X.25 a ATM a může být vytvořen jako permanentní (PVC) nebo přepínaný (SVC).

virtual path (VP)
Logické seskupení virtuálních obvodů, které propojuje dva body sítě.

virtual ring
Virtuální kruh v sítích SRB, který logicky spojuje dva nebo více fyzických kruhů. Vytvoření virtuálního kruhu může přesáhnout hranice dané směrovači.

virtual subnet
Logické seskupení zařízení, které sdílejí společnou podsíť na třetí (síťové) vrstvě.

virtualization
Proces vytvoření sítě, založené na virtuálních síťových segmentech. Zařízení jsou připojena k virtuálním síťovým segmentům nezávisle na jejich fyzickém umístění a fyzickém připojení k síti.

VLAN
Virtuální LAN. Skupina zařízení v jedné nebo více lokální síti, která jsou zkonfigurována tak, že mohou komunikovat jakoby byly připojeny k jednomu síťovému segmentu.

VLI
Virtual LAN internetwork. Soustava sítí tvořená virtuálními lokálními sítěmi (VLAN).

VLSM
Variable-length subnet mask. Schopnost specifikace různé masky podsítě pro to stejné číslo sítě v různých podsítích. Umožňuje optimalizovat dostupný adresový prostor.

VP
Virtual path. Jeden ze dvou typů ATM obvodů, identifikovaných VPI. VP je svazek virtuálních kanálů, které jsou společně přepínány v síti ATM podle jejich společného VPI.

VPC
Virtual path connection. Skupina spojů VCC, které sdílejí jeden nebo více VPI.

VPI
Virtual path identifier. 8-bitové pole v hlavičce ATM buňky, které spolu s VCI určuje cestu ATM buňky soustavou přepínačů.

VPL
Virtual path link. Skupina spojů VCL se stejnými koncovými body, tvořící VP. Seskupení VCL do VPL redukuje počet spravovaných spojení a snižuje tak nároky na správu sítě.

VPN
Virtual private network. Privátní virtuální síť, která umožňuje bezpečný přenos IP paketů po veřejné TCP/IP síti kódováním veškeré komunikace mezi koncovými uzly.

VRML
Virtual reality modeling language. Specifikace pro zobrazování třírozměrných objektů v síti WWW.

VS/VD
Virtual source/virtual destination.

VT-n
Virtual Tributary level n. Formát pro mapování signálů o nižších rychlostech pro přenosy pomocí technologie SONET.

VTAM
Virtual telecommunications access method. Sada programů pro řízení komunikace mezi logickými jednotkami LU.

VTP
Virtual terminal protocol. Aplikace ISO pro sestavení virtuálního terminálového spojení po síti.